 04.02.2024 6 327(6) 0 |
Místo všech otazníků
bolí mě smutky
a stýskám stýskání.
Asi jsem za čarou.
Věčné bloudění
ve své vypolstrované cele
z bezpečných polštářů samoty.
Není to lidské
krvácet lásku
někomu na nohy.
Tequilu v pupíku
skořici na srdci
a pomerančová budu
všude, kde budeš chtít.
Zas blouzním
i bez úplňku
a za zavřenýma očima
se ze tmy
na mě sápeš ty.
Snad do rána přejdeš
ty iluze zrádná.
Doufám, že navěky.
bolí mě smutky
a stýskám stýskání.
Asi jsem za čarou.
Věčné bloudění
ve své vypolstrované cele
z bezpečných polštářů samoty.
Není to lidské
krvácet lásku
někomu na nohy.
Tequilu v pupíku
skořici na srdci
a pomerančová budu
všude, kde budeš chtít.
Zas blouzním
i bez úplňku
a za zavřenýma očima
se ze tmy
na mě sápeš ty.
Snad do rána přejdeš
ty iluze zrádná.
Doufám, že navěky.
Ze sbírky: Láska a jiné podivnosti
08.02.2024 - 00:57Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zlatá iluze : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jedna pusa celý svět
Předchozí dílo autora : S mršinami
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
