přidáno 30.01.2024
hodnoceno 9
čteno 270(11)
posláno 0
Jsi Mars a já Venuše,
jsi tužka, co už nepíše
a já básník bez kůže,
co vyhodit ji nemůže.

Jsem nahá jako David,
a přesto zahalená svými city,
víš, já nechci se Tě zbavit,
ale šeptaj mi to všichni, dokonce i sám ty...
přidáno 31.01.2024 - 15:26
Pěkný!!!
přidáno 31.01.2024 - 05:34
Psavec: Děkuji:)
přidáno 30.01.2024 - 22:26
Také se mi líbí.
přidáno 30.01.2024 - 20:48
denisa: Děkuji za názor a cenné rady:) na rytmu zkusím zapracovat
přidáno 30.01.2024 - 20:47
Dandy: Děkuji, Dandy!
přidáno 30.01.2024 - 20:46
Hanulka: děkuji, Hanulko, vážím si toho!
přidáno 30.01.2024 - 20:00
Zajímavej text, ale jakoby dost násilně tlačený na rým za každou cenu, myšlenka dobrá, celkem se mi líbí obrat básník bez kůže, je to dobré přirovnání a otevírá to představivost. Rozhodně by báseň mohla být i víc konkrétnější.Také by bylo fajn pracovat více s rytmem a zvuky. Ale s tím máme dost problému skoro všichni co píšeme. Ale je dobré mít zpětnou vazbu. Taky bych se nebála experimentovat, překračovat hranice atd. co říct... přesto jsem ráda četla protože jsou tam místa co mě zaujala. Hezký den. A je to jen názor jednoho neumětela který se zastavil .)
přidáno 30.01.2024 - 18:26
Povedená.
přidáno 30.01.2024 - 18:21
Glorie : moc se mi líbí - "zahalená svými city", ta se Ti povedla. Děkuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tužka, co už nepíše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Muži ve znamení ryby
Předchozí dílo autora : Vzkaz, co žádná neviděla schránka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming