...
přidáno 14.01.2024
hodnoceno 9
čteno 254(8)
posláno 0
DOMOVE


Ach,
Domove, Domove,
křehké mé pocity,
vzdálený, ztracený,
do srdce zalitý…

Do tvojich zahrádek chtěl bych se utíkat,
pod vrbou v rybníce zahlédnout vodníka,
s večerem poležet na lukách v osení,
nablízku drahým být,
tam, kde jsou pohřbeni.

~

Voní tu skořice a mátou světnice;
Šrámkova Otava, Šumava, Sušice...

Děvčátka do zlata oděná, švitoří,
bez šatek výskají, choulí se před bouří.

Mládenci brání si tahleta hájemství,
jen pro ně odhalí dívky svá tajemství.

Děda se zastaví, táta i jeho syn,
zasněně pohlíží...
v očích se leskne splín.

Všichni si rozumí...
přisednou do mechu,
opilí krásou tou,
beze slov...

Bez dechu!
přidáno 26.01.2024 - 04:08
Morfeus: já díky
přidáno 25.01.2024 - 23:52
Ano, bez dechu jako nic ;) díky
přidáno 15.01.2024 - 08:11
Psavec: díky
přidáno 15.01.2024 - 08:11
Hanulka: děkuji
přidáno 15.01.2024 - 07:46
Sverakk : vyznání k domovině, zní tu pocit bezpečí a sounáležitosti, láska k tomu kraji, třeba i rodnému. Líbí, děkuji.
přidáno 15.01.2024 - 00:44
Povedená, líbí se mi.
přidáno 14.01.2024 - 22:22
františek: díky
přidáno 14.01.2024 - 19:11
pěkný
přidáno 14.01.2024 - 11:57
První polovina se mi moc líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DOMOVE : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MEZI ANDĚLY
Předchozí dílo autora : NAD ZÁKON?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming