28.12.2023 11 452(6) 0 |
Vstoupila jsem do katedrály lásky,
chtěla jsem slyšet,
jak srdce země bije ?
Tiše naslouchám,
v třpytivých rosetách hledám svou vinu,
vidím, jak se vlní svět,
život v hodinách bije,
láska kráčí po vlnách.
Slyším z dáli kroky,
v tom mne někdo objímá,
třpyt oken na nás bliká,
slunce na hoře nejvyšší žehná nám.
Láska je všude kolem,
ochraňuje nás.
Čekám, až se naše rety spojí,
dotyky při něžném boji !
29.12.2023 - 20:53
Hanulka: rýpám do lidí tady denně? Můžete mi ukázat kde, asi jste z jiné planety, nebo čtete jiné komenty. Asi jste se pasovala za zdejšího mluvčího za lidi tady. Zajímavé že mi nikdo nenapsal že někde rýpu. ? Napsala jsem u vás NEVYHOVUJÍCÍ komentář? Nevidím to tak , je to jen můj pohled jinak, nebo už ani to se nesmí, co je s váma lidi? Jinak, ano pravopis by měl dopilovat každý, to uznávám a zvláště pak já. Vidíte a já to od vás jako rýpání neberu a v tom je mezi námi rozdíl. Jinak z vás je ale cítit něco co rozhodně pro mě není dobré, nebojte už vás komentovat nebudu byla by to škoda času.)
29.12.2023 - 19:22
Dandy : Nádhera tvých veršů : "Úžas mlčet v té kráse, kde se něco setkává se", děkuji !
29.12.2023 - 18:31
V nitru katedrál.
Zapadajici slunce kráči
přes vytráže.
Myšlenky jak přiboj .
Nitro hoří.
Cosi neznameho obepiná.
Poznani sebe sama.
Odevzdaná tomu.
Klenba tony slov nepostácí
jak střipky se vrací.
Úžas.mlčet vté kráse.
Kde něco setkává se
Zapadajici slunce kráči
přes vytráže.
Myšlenky jak přiboj .
Nitro hoří.
Cosi neznameho obepiná.
Poznani sebe sama.
Odevzdaná tomu.
Klenba tony slov nepostácí
jak střipky se vrací.
Úžas.mlčet vté kráse.
Kde něco setkává se
29.12.2023 - 14:03
Ty myšlenky v katedrálách. Někdy tolik větší než člověk sám a kolikrát je nedokáže rozluštit.
29.12.2023 - 09:08
Hanulka: víš, co jsem vypozoroval mimo jné v životě? Že právě ti, kteří píšou samé sladkosti...jako třeba ty, milá Hanulko...bývají strašně negativní - až jedovatí. Paradox? Vůbec ne, protože ono mezi tím působit nějak 'dobře' a být 'dobrým', vstřícným, milým, chápavým a uvědomělým živým člověkem.. Bývá propastný pekelný rozdíl. Podle tvých komentářů k nám to rozhodně nejsi. Tím tvoje básně...nebo co to vlastně je...pozbývají autenticitu. Kážeš vodu a piješ víno. Nevěřím ti, že jak se prezentuješ...tak i taková skutečně jsi. Z tvých komentářů jímá hrůza hrůz. PS: nelíbí se reakce od čtenářů? Zakaž je.
28.12.2023 - 22:10
denisa : tak tam nechoď, a hlavně nerýpej do lidí, to tu děláš denně, nauč se raději pravopis. Děkuji.
28.12.2023 - 19:22
na mě tyhle katedrály spíš vždy působí jak kosmické lodě, navíc necítím se tam ani dobře...lásku tam necítím bohužel, spíš jiné věci ale asi jsem divnej tvor.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Katedrála lásky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pour féliciter 2024
Předchozí dílo autora : Toužím po lásce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
milancholik řekl o Dívka v modrém :Výjimečná slečna, spřízněná, jedinečná... Kvítí, které kouzlí na mé tváři úsměvy a hřeje u srdíčka :-)