SBOHEM, KAMARÁDE

Zas je to tady, kurva fix!
Co rád jsem měl a bez příkras
tam převozník dole na řece Styx,
bez hnutí brvou vzal mi zas.

Marně teď v paměti hledám tu knihu,
ze země písku a odkudsi z jihu,
kde pravidel sepsáno až tají se dech,
jak bez nástrah přejíti na druhý břeh.

Moc bych chtěl ukázat, jakou cestou se dát,
z té tajemné knihy rady směle si brát.
Vykřičet moudrosti a předat je dál a více,
ty svítily by ti na cestu, jak vonné svíce.

Marná však stejně již snaha je moje,
byť mluvit by chtělo víno mé suché,
nezbývá, než zkrotit teď žaly svoje,
neb uši, co by naslouchat mi měly ...
... jsou již hluché