přidáno 24.08.2023
hodnoceno 7
čteno 408(11)
posláno 0
vertikální pruhy světla

protínají

zbytky duhy

kterou oči nevnímají


kterou vidí jenom ryby

v tůni černé

za své chyby platí

svému Ďáblu věrné


na dně řek a také starých

mrtvých moří

leží slova

v kterých stále láska hoří


jednou vzplanou

třeba se pak světu více

bude líbit

žít v ocasu vlasatice
přidáno 25.08.2023 - 06:49
Líbí se mi, děkuji.
přidáno 24.08.2023 - 19:56
Psavec: děkuju ti ;)
přidáno 24.08.2023 - 19:20
Pěkná je.
přidáno 24.08.2023 - 16:06
vanovaso: děkuju...já na ty rozbory moc nejsem, většinu věcí jen zapisuju, jak mi to padá zeshora... ;)
přidáno 24.08.2023 - 13:22
Líbí se mi báseň v kontrastu rozboru básně. Jak úžasná je čeština a její výrazové prostředky, nicméně verze jako poezie je nádherná.
přidáno 24.08.2023 - 13:12
Sasanka: takový povzdech...vnímej obrazy, vysvětlení přijde samo... ;) já v tom vidím pomíjivost povrchnosti v kontrastu s věčností hlubokých vztahů či myšlenek...a jak se nakonec i přes trvalý rozpor a antagonii dokáží spojit ... lépe to asi rozebrat neumím :D
přidáno 24.08.2023 - 12:50
Já bych asi potřebovala maličkou nápovědu nebo rozbor básně. Nevím jestli za to může ten oběd,ale nedaří se mi najít jádro ryby. Líbí se mi zatím ten konec s vlasaticí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
o věrnosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : důvod
Předchozí dílo autora : draci

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming