Usnul jsem v trávě a jiné básně pro duševní odpočinek

Bethesda


Bůh
sahá na ty, kteří věří

a já na tebe

anděl dělá stopy na hladině
a pro ty, kdož vydrželi
je náhle všechno jiné

bůh
chodí spát do nebe

já do tebe


Vonnegut je bůh


Chtěl jsem se spolehnout na zázraky
a tam co byly mraky
se ozval jenom kašel

asi taky našel
tu tabatěrku z Bagomba
a ztratil se v čase

nad jatkama našeho světa
se čas třase


Chtěl bych namalovat obraz


Chtěl bych namalovat obraz
a vyjádřit v něm, jakej mám pohled na to či ono

nakreslit na jedno místo Marka Chapmana
a Yoko Ono
a jak by si to s ním vyřídila

a modrá barva s temně červenou na pozadí
to by byla síla
která by lidi k tomu výjevu přivábila

chtěl bych namalovat obraz
ale mám na tohle děsně chromý ruce



Jak básníkům chutná život


nakreslil bych tvoje ruce
dvě ještěrky na opuce
a k tomu láhev orosený dvanáctky

básníci nemůžou žít bez lásky



Usnul jsem v trávě

Usnul jsem v trávě
a nad hlavou mi přelétávalo jaro
nechávalo za sebou čáry proudovejch motorů
a ptačí hovínka

usnul jsem na kraji borovýho lesa
a zdál se mi sen o budoucnosti
stála děsně blízko, růžový brejle
trochu nakřivo

usnul jsem plnej nevyslovitelných pocitů
a vzbudil se
nevyléčen


Doba


Duše generace je instantní, je nahlas, je ve spreji
svoboda, tak jak ji dneska chápou
má jméno Linux a chodí tiše v livreji

generace instant Linux
a přes to všechno jede Pendolíno
pod mostem děti dělaj děti

a devadesát procent všeho
je smetí


Cibulačka


Oloupal jsem z tebe jednotlivý vrstvy
tak nějak připadlas mi jako cibule
to pro ty moje slzy v tvojí blízkosti
i pro ty dnešní i ty minulé

loupal jsem z tebe všechno
strnule
a čekal, kam to všechno povede

tak jak jsem čekal zbylo prázdno
a prázdnem dvoukolák bez koně nejede


Před bouřkou

uklizeno

před bouřkou

stojím na zápraží
vnímám tu elektřinu ve vzduchu

šeří se, na konci pole opuštěnej žebřiňák
čekám na telefon a nervózně si luskám prsty

chlad a elektrický výboje mi postavily chlupy na předloktí


Ještě jsme nešli domů


Starý rádio
hospůdka u hřiště … smrad spálenýho tuku
já ve svý ruce držím tvojí ruku

jako tenkrát
máš stejný oči i po tý době
usínáš s mými sny
já s těmi mými .. v tobě

ještě jsme nešli domů
ale půjdeme
a já tě budu držet kolem pasu

a hukot tramvaje nijak neruší
mou fascinaci vůní tvých vlasů


Od okurek

Pod víčkem sklenice od okurek
je tajemství
a bída
a dětský sny, který netrvají

nesu to všechno s sebou do školy

chtěl jsem, aby se všichni dívali
a říkali tyjo, co to máš

dětský omyly z neznalosti
taky znáš

ještěrka nepřežila
a sny jsou papírky od radosti


Poznávačka


nemůžu poznat co se v tobě odehrává
tím myslím myšlenky
ne, jak se tráví strava

nemůžu poznat, kam kráčíš odkud jdeš
tím myslím, kdy se začla tvořit pleš

nemůžu a nejspíš ani nechci
mám vlastní poznávací lekci