první

Pěkný obraz. Ale o té subjektivitě se ti zmiňovali ostatní, opakoval bych je.

Všem děkuji za komentáře. Určitě se budu snažit vzít vaše poznámky za vlastní.

blahoželám k prvému haiku a prajem veľa radosti z písania ďalších

ak vnímaš kritiku ako niečo, čo ti pomôže, tak komentáre od Gory a Zinyho takými určite sú

haiku predstavuje svet taký, aký ho dokážeš cítiť a vnímať svojimi aj keď nedokonalými zmyslami - zrakom, sluchom, hmatom...
teda ak si položíš otázku, či si schopný vnímať niektorým zo svojich zmyslov to, že snící dívka nemá ani tušení o slunci ve vlasech tak sám zistíš, či je všetko v poriadku s týmto textom

Hezký verš, jako z nějaké milostné básně.
Snící dívka, přesně jak říká Gora, ona to řekla, že je snící, nebo jak to můžeš vědět?
To samé je s tušením. Autor to vytušil, že dívka nemá tušení?

Ale je to krásný obraz dívky, jejích zavřených očí a sluneční záře, která se odráží od vlasů. V mé představě jsou vlasy lehce do měděna. Krásný verš, ale asi to nebude haiku které je stroze fádní, bez představ, hodnocení, metafor a pro klasické básníky docela náročné.

Líbí se mi.

Snící je dost hodnotící prvek, ale nápad se mi líbí. Poetický až milostný námět.
Povolanější se ti k tomu snad konkrétněji vyjádří.
Za mne by bylo lépe, když už, nechat volnější schéma - první verš jen Dívka...