12.01.2023 14 465(17) 0 |
Všechno to,
co jsme dosud nevyslovili.
Cosi v nás pokojně přetrvává.
Nepřetnout osu důvěrného hnízdění
ve tvém Slovu.
A zatím venku za okny
stromy v kajícném záklonu
lámou si vaz.
14.01.2023 - 14:55
Ta je skvělá, přečetla jsem několikrát, komentáře to ještě podtrhly. Opravdu krásná.
13.01.2023 - 21:10
Gora: Ono je to trošku schválně s takovou pomyslnou pomlkou.
Já moc děkuji za Tvé vnímání :)!
Já moc děkuji za Tvé vnímání :)!
13.01.2023 - 21:07
človiček: Psavec: Mlčeti Zlato: Lenča: Koala: Děkuji vám, že jste se tu zastavili :)!
13.01.2023 - 21:00
kmotrov: Asi patří, Pavle, nějak ty kategorie moc neřeším :) :). Víru (ať už věříme v cokoli) beru jako součást života... možná proto jsem to automaticky zařadila do kategorie život :).
Děkuju za krásný a rozsáhlý komentář :)!
Děkuju za krásný a rozsáhlý komentář :)!
13.01.2023 - 10:09
Ukrytá, za druhým řádkem bych dala čárku a připojila třetí bez COSI. Začátek je dost "rozsekaný"... spojila bych.
Parádní závěr!!
Máš skvělé nápady a poetické vnímání.
Parádní závěr!!
Máš skvělé nápady a poetické vnímání.
12.01.2023 - 20:38
Drželi jsme hubu a krok a teď nejsme...
Napsala si to fascinujícím způsobem.
Napsala si to fascinujícím způsobem.
12.01.2023 - 17:02
kontrast tiché meditace s bouřlivým vnějškem...moc milé čtení, milá maková... děkuji
12.01.2023 - 16:58
Je něco v nás pro co se obtížně hledají slova. Slovo s velkým S. Nepatří to do kategorie básně, víra náboženství? Poslední strofa báseň dramaticky převrací, jako pluh na podzim louku, už předposlední naznačuje něco jako obavu. Život je křehký, víra je křehká...
Prima vitřní poezie.
Prima vitřní poezie.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A zatím venku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Popaměti
Předchozí dílo autora : O jednu duši