Čarostřelec a jeho Dobře míněná střela

slova se mi zdají
být řečí příliš ohranou
než najdu za ně náhradu
budeš si muset myslet
že jsem němá

vím že jednou budeme
cvičit sílu srdečního svalu
aby přežil všechny nálety
které rozvíří vše pevně vybudované
v nicotný prach

přísahám že už nevím
jak se tyhle věci říkají
ale od obzoru ku obzoru už není nic jiného
než karmín
vyhladím pečlivě
brázdu ve tvém obličeji
naznačuje-li bolest

vzpomínám si a zapomínám
myslím že jednou
a myslet nesmím
vím
rubikova kostka
není pro idioty a líné lidi

a tak nevím jestli se o ni snažíme
mám pocit čas od času
že všechna tma vede k nějakému světlu
a co když ne
co když neexistuje žádný cíl
zkrátka jdeme
to nevadí
já ochotně
.
.
.

nikdy nebude zima na hlavu
alespoň myšlenky nezamrznou
alespoň nepřijde konec
nepřijde
nikdy žádný

KONEC