přidáno 11.12.2022
hodnoceno 7
čteno 303(10)
posláno 0
Když se zrcadlily duše.
Slyšet je vodu povídat.
Vnímat hmyzí lásku.
Hvězdný prach nechat sednou
do dlaní.

Neviditelnost je um
zamilovaných?
Potvůrky podivné
rázují mnohdy nitrem
večerem i jitrem.

Když se zrcadli duše
ve své tajemnosti.
toleranci
upřímnosti.

Z dvojích životů se jen v jeden
stéká.
A srdce laskavé si pomalounku
zvyká na všedni umouněnost.
přidáno 13.12.2022 - 07:32
Leslie: Děkuji moc.
přidáno 12.12.2022 - 22:45
Ta je krásná.
přidáno 12.12.2022 - 17:29
Modřín: Děkuji
přidáno 12.12.2022 - 15:15
Je hezká.
přidáno 12.12.2022 - 05:17
človiček: Psavec: Děkuju vám oběma a za dovětek.
přidáno 12.12.2022 - 00:22
Hezky jsi to napsal.
přidáno 11.12.2022 - 23:46
Občas potkám kousek sebe v druhých lidech. Vždy si to užívám, protože přísloví: všichni jsou blázni, jenom já jsem vzducholoď pak není už tak trystkní.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zvyknout si : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ve sklípku
Předchozí dílo autora : Otázka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming