Bellatrix je kafka xD

„Co-cože?” optal se nepřítomě James.
„No abys na ni tolik nezíral, slyšel si snad Remuse ne?” utahoval si z něj Sirius.
„Ha-ha, moc vtipný,” ušklíbl se „Ale teď fakt, co říkala?”
„No, pomůže nám, ale moc nadšená nebyla,” oznámil jim Remus. James se rozzářil jako malé děcko.
„A jak se ti to povedlo?”
„Víš, stačí se chovat normálně,” odpověděl mu, načež si James prohrábl vlasy.
„Jo a nečechrat si furt vlasy,” dodal s uchechtnutím.

Velká síň už byla skoro celá zaplněná, jak do ní postupně vcházeli žáci, aby se navečeřeli a popovídali si o uplynulém dni. Také James zahájil konverzaci hned, jak dosedl za stůl nebelvírské koleje.
„Evansová, prý si souhlasila s tím, že budeš špehovat Siriusovu sestřenku,” začal a nespustil z ní oči.
„Tak za prvé, nikoho nehodlám špehovat a za druhé, už sem ti říkala ať na mě necivíš jak vygumovanej blbeček, že jo?” odsekla mu, až se James netrefil naběračkou do talíře, což bylo doprovázeno Siriusovým štěkavým smíchem. Div že se trefil on sám.
„No, vlastně ani ne?” zkusil to znovu, s andělským výrazem ve tváři. Lily už se nadechovala, aby mu něco kousavého odpověděla, ale zarazila se; Lucius se u zmijozelského stolu hádal s Bellatrix.
„Hele,” ukázala prstem na dvojici, a všichni se ohlédli.

„Hmmm, to vypadá zajímavě,” konstatoval Sirius a sledoval Bellatrix, která právě odcházela za Křiklanem z Velké síně.
„Tak jdeme ne?” popoháněl Siriuse James.
„Promiň, že ti do toho mluvím, ale nebude to příliš nápadné jen tak se tam procházet?” vložila se do toho Lily.
„A co bychom měli podle tebe jako dělat?” zeptal se jí popuzeně James.
Lily však místo odpovědi vytáhla hůlku, mírně jí pozvedla a tiše promluvila: „Accio učebnice Bellatrix.” Učebnice jí po chvíli přistála v ruce. Hned, jak ji chytila, zvedla se a pospíchala pryč.
„Počkej, co chceš dělat? Půjdu s tebou,” zastavil ji Sirius.
„To ne, bylo by to podezřelé, já jí tu knihu vrátim a třeba se něco dozvím, hlavně proboha nechoďte za mnou!” křikla na ně ještě a vyběhla ven.

Rychle, ale přesto tiše se plížila podél zdi a poslouchala tlumené hlasy, ke kterým se stále víc přibližovala.

„Slečno Lestrangeová, je vám doufám jasné, co bude následovat?” zeptal se přísně Křiklan.
Bellatrix jen něco zabručela a dál sledovala zem ubíhající pod sebou.
„Na něco jsem se vás ptal,” dožadoval se odpovědi.
„Ano, vím co bude následovat. Stačí?” odvětila.
„V tom případě se u mě dnes v osm zastavte, samozřejmě bez hůlky, rozumíte?” odpověděl klidně.
„Hm…bezva,” reagovala Bellatrix a bez pozdravu se otočila,…..a vrazila do Lily.

„Jsi snad slepá, nebo co?” utrhla se na ní a Lily radši popošla o pár kroků dál.
„Ne, promiň,” omluvila se a pokračovala: „Jenom…viděla jsem, jak ti ve Velké síni vypadla učebnice, tak jsem..”
„Hm díky.” Řekla úsečně a pospíchala do Zmijozelské společenské místnosti. Lily za ní ještě chvíli hleděla a přemýšlela, jestli to dohadování s Křiklanem mělo něco společného se Siriusovou knihou, a potom se vrátila do Velké síně za Pobertama.

„Tak co? Zjistila jsi něco?” vyhrkl dychtivě Sirius, ještě než se stačila posadit naproti nim.
Dosedla, a chystala se odpovědět, ale v tom se do Velké síně jako vichřice přiřítil Malfoy, a začal vztekle syčet na Suzanne, která seděla jen o pár metrů dál a vytřeštěně na něj zírala.

„To jsi byla ty? Byla? Tak mluv!” vychrlil ze sebe proud otázek a bylo mu absolutně ukradené, že se na něj upírají oči všech žáků.
„No, já…jestli myslíš to…s tou věcí, tak… není to jak si myslíš.” Snažila se hájit.
„Jo? A jak můžeš vědět co si myslím? Díky tobě mě Bellatrix málem začala nenávidět!”
„Jen jsem Křiklanovi řekla, že by bylo dobré, aby zkontroloval vaši společenku.” přiznala.
„Ty…” supěl a hmatal do hábitu pro hůlku.
„A co sis myslel? Že potom, jak jis mě vyhodil a nedodržel slib, budu diskrétní?” rozčílila se a chystala se odejít, jenomže Malfoy jí zahradil cestu.
„Takhle rychle to nepujde, Suzanne,” ušklíbl se jízlivě.
„Já myslím, že půjde.” Sirius si stoupnul za Suzanne a hůlkou mířil na Malfoye.
Lucius znejistěl, střihl po nich vražedným pohledem a radši se dal na odchod. Suzanne si oddechla, a otočila se k Siriusovi.
„Díky…Siriusi, to bych od tebe nečekala.” Mírně zrudla, posbírala si věci a odcházela. Sirius se s lehkým úsměvem otočil na Lily: „Tak co jsi zjistila?”

Lily jim pověděla o tom, co se doslechla na chodbě.
„No, vypadá to, že to pěkně schytala,” smál se James.
„To doufám, ale stejně jí to vrátím,” podotknul s pohledem upřeným kamsi před sebe.
„A díky Lily, máš to u mě,” mrkl na ni a obdařil ji jedním ze svých úsměvů.
Lily protočila oči vsloup.
„No jasně, Blacku. Stejně si nemyslím, že zrovna tebe budu někdy žádat o pomoc,” rejpla si do něj a začetla se do knížky, aby jim dala najevo, že už se nehodlá ani s jedním bavit.

„Dvanácteráku, ta tvoje Evansová je nějaká moc drzá,” šťouchl do Jamese, když vycházeli schodiště k ložnicím.
„To sis všiml brzo,” oplatil mu. ”A právě proto se mi tak líbí.” usmál se.
Sirius zavrtěl hlavou, vešel do ložnice a padnul na postel. Ani se neobtěžoval převlíknout.

Jamesovi se ale ještě spát nechtělo, proto se optal: „Spíte?”
Ticho.
„No tak, to už vážně spíte?”
Zase ticho.
„To je fajn, aspoň si mám s kým povídat,” zamumlal, lehl si do postele a přemýšlel o Famfrpálu. To ho zmohlo natolik, že neuběhla ani půl hodina a spal taky…