![]() ![]() ![]() ![]() |
243.
Být zase šťasten v onu chvíli,
kdy sirény
nad zakouřeným a šedivým městem,
ohlásí ten svatý pátek.
Od rána oči upřený v dál
přes šedivé okno s popsanými hesly
Franta je vůl
Pakárna.
Nevnímáš ty hesla.
Koukáš přes růžový filtr oněch dní,
kdy šlapeš lesem s báglem na zádech,
zbaven všeho,
čemu se říká městský život.
Ticho ruší jen klepání datla
a nikoliv projíždějící tramvaje.
Máš před sebou svou cestu
/i cestu životem/
a nic ti ji nemůže zkřížit,
zákazy vjezdu, stezky pro chodce,
sídliště, které se podobají jak vejce vejci.
Nevadí ti nic
ani to,
že si ten svůj domeček
neseš na zádech,
že za tebou supí horda
bláznivejch kamarádů,
zelený, špinavý, ŠŤASTNÝ vandráci.
A když náhodou bude zle,
jeden za všechny,
všichni za jednoho
Náš svět je jinej,
zelenej a přitom se nepodobá armádě.
Svět lesů, dálek, písniček
o zapadajícím slunci,
o rose na kolejích,
o kamarádství.
Je nám 20-30 i více,
ale furt jsme sami sebou.
Být zase šťasten v onu chvíli,
kdy sirény
nad zakouřeným a šedivým městem,
ohlásí ten svatý pátek.
Od rána oči upřený v dál
přes šedivé okno s popsanými hesly
Franta je vůl
Pakárna.
Nevnímáš ty hesla.
Koukáš přes růžový filtr oněch dní,
kdy šlapeš lesem s báglem na zádech,
zbaven všeho,
čemu se říká městský život.
Ticho ruší jen klepání datla
a nikoliv projíždějící tramvaje.
Máš před sebou svou cestu
/i cestu životem/
a nic ti ji nemůže zkřížit,
zákazy vjezdu, stezky pro chodce,
sídliště, které se podobají jak vejce vejci.
Nevadí ti nic
ani to,
že si ten svůj domeček
neseš na zádech,
že za tebou supí horda
bláznivejch kamarádů,
zelený, špinavý, ŠŤASTNÝ vandráci.
A když náhodou bude zle,
jeden za všechny,
všichni za jednoho
Náš svět je jinej,
zelenej a přitom se nepodobá armádě.
Svět lesů, dálek, písniček
o zapadajícím slunci,
o rose na kolejích,
o kamarádství.
Je nám 20-30 i více,
ale furt jsme sami sebou.

Pěkné vyprávění.
Hvězdných noci a nejen těch.
Vůně lesů luk.
Zastavujetep s úžasu vnimavosti.
Jak chleb co sytí hladova ústa..
Příroda je dokonale stvořena.
Hvězdných noci a nejen těch.
Vůně lesů luk.
Zastavujetep s úžasu vnimavosti.
Jak chleb co sytí hladova ústa..
Příroda je dokonale stvořena.

Závidím všem, co tohle mají v srdci. Pak stačí jen držet tužku a ono to píše samo. Je totiž znát, když píše srdce a né hlava.
Nikdy se mi nepodařilo ta zažít. Jak naplno celý víkend.
Jinak atmosféru potlachů znám. Noc venku znám spíše z ryb a zelené přístřeší končící v nebi mám dodnes za posvátný chrám.
Nikdy jsem si nenašel čas a dnes o to více lituji nad tvými řádky.
Nikdy se mi nepodařilo ta zažít. Jak naplno celý víkend.
Jinak atmosféru potlachů znám. Noc venku znám spíše z ryb a zelené přístřeší končící v nebi mám dodnes za posvátný chrám.
Nikdy jsem si nenašel čas a dnes o to více lituji nad tvými řádky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
243. Být zase šťasten v onu chvíli : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ružové brýle
Předchozí dílo autora : 308. Pitevna had
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.