… aneb ještě pořád si občas nepřipadám dospělá.
přidáno 19.11.2022
hodnoceno 8
čteno 421(19)
posláno 0
Tak moc tě miluji
největší dar mého života

Jenže se nesluší
říct i tu druhou pravdu
a komu taky

Vyslovit nevyslovitelné
zatímco mi v náruči krvácejí
všechny mé sny
verše, obrazy, touhy, cíle
plány i kratochvíle

Když křičíš mi přímo do ucha
mně, milovnici ticha
i 14 hodin denně
až musím uhýbat všemu tomu milování
a vzpomínám na

Jak kdysi vypadaly
ve vytahaných trikách U vypáleného koťátka
a říkám si
snad ne

Ale zrcadlu se radši vyhýbám
a furt ještě nevím

Kde je ta moje?
přidáno 24.11.2022 - 09:32
Umouněnka: Psavec: kmotrov: Homér: Gora: Dandy: človiček: Všem velký dík, že jste se tu zastavili...
přidáno 20.11.2022 - 11:53
Leslie?
Z dívek vyrostly ženy. Ty, yasmin, Casa de locos...
Jsem rád, že se tu ještě sem tam objevíte a dáte duši na talíř.
přidáno 20.11.2022 - 08:00
Pěkné .
Realitu musime přijmout.
Čas kráčí dál ikdyž kyvadlo stojí.
přidáno 20.11.2022 - 01:36
Uteče to, a tebe to změní. A když vše ztichne, jednou, tak budeš hledat sama sebe a než se najdeš, Vloží ti do náruče vnučku či vnuka a ty se přestaneš ohlížet po minulosti.
přidáno 19.11.2022 - 22:55
Popvedený kousek, líbí.
přidáno 19.11.2022 - 22:20
Někdy to člověka semele:-), natož básníka...
přidáno 19.11.2022 - 22:15
Chacha, tomu rozumím moc dobře, nemůžeš utýct ani do práce. Víš, holky těžší to maj.
přidáno 19.11.2022 - 21:53
Pěkně jsi to napsala, máš co říct.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odvrácená strana ********* : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vidíš mě?
Předchozí dílo autora : Dědičná

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming