přidáno 04.11.2022
hodnoceno 2
čteno 446(8)
posláno 0
Vplést se do tvých vlasů a jako z cigarety kouř stoupat vzhůru.

Unášet se na vlnách všech něžných hlasů a mít pod nohama pevnou půdu.

Jako jiskra ze tvých očí vytrácet se, utéct před tím vším, co se ve mně děje.


Křičím teď do tmy, možná zbytečně,

trpím, ztrácím se, umírám,

a ty se stále tváříš netečně.

Pomalu se temnotě otvírám.
přidáno 05.11.2022 - 20:46
Kouř z cigarety je moc "obehraný", jinak určitá opravdovost mne zaujala...
přidáno 05.11.2022 - 09:00
Líbí se mi ta hloubka a opravdovost prožívání...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming