|
Haiku?
 21.10.2022 5 480(15) 0 |
Na rozcestí
Ukazatel otvírá
svou nerozhodnou náruč
Ukazatel otvírá
svou nerozhodnou náruč
21.10.2022 - 19:29U rozcestníku
nemohu se rozhodnout -
háži korunou
jen variace spíše miniatury... Jinak haiku by nemělo mít metafory, personifikace /Ukazatel otvírá/ a hodnotící prvky /nerozhodnou/...
nemohu se rozhodnout -
háži korunou
jen variace spíše miniatury... Jinak haiku by nemělo mít metafory, personifikace /Ukazatel otvírá/ a hodnotící prvky /nerozhodnou/...
21.10.2022 - 17:56Haiku podle pravidel asi ne, ale. Po našem. Taky někdy v horách přemýšlíme, kudy, schéma je nejasné... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam jdu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když kvete bodláčí
Předchozí dílo autora : Darem sami sobě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
estrellita [17], Tenshi88 [17], kompleks [16], jusuej [13], vivere [13], ulala [13], frantisekx1 [12], klarka [12], jincom [11], Kai [10], Christine Allegro [9], anajlop [7], Jolly [7], Jarovanek [5], Darko [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
