přidáno 29.08.2022
hodnoceno 6
čteno 505(10)
posláno 0
Tak nevím.

Po půlnoci jsem skončil s prací v dílně a vyšel do třpytivě chladné noci. Ve světle pouliční lampy, na silnici před domem, ježek a zajíc. V příštím okamžiku se k těm dvěma přidal můj kocour, čekající doposud na ulici. Ti tři seděli, uprostřed silnice, v kruhu světla vrhaného výbojkou. Hleděli na sebe. Nikdo neprolomil mlčení. Inu pochopitelně - němá tvář.
Spatřil jsem něco, co mým očím určeno nebylo? Blízké setkání třetího druhu? Porada o smyslu další existence lidského druhu na scéně tohoto světa? Či snad jen (jak to říkával můj dědek) mlčeli na společné téma?
S tušením nepatřičnosti jsem se nenápadně odplížil domů. Můj kocour se dostavil záhy. Přišel tiše, nepromluvil ani slovo. Jen na mne dlouze a významně hleděl.
Tak nevím.


chladný světla kruh
šestero němých očí
hledí beze slov
přidáno 30.08.2022 - 00:47
Psavec: Díky. Opravdu se to stalo. Můj kocour Karel vše dosvědčí. Tlapku na to... a přísahu na deci Tuzemáku!
přidáno 29.08.2022 - 17:14
Podařený kousek.
přidáno 29.08.2022 - 16:06
Lenča: Dandy: Birtiri: Díky..
přidáno 29.08.2022 - 12:51
Pekne
přidáno 29.08.2022 - 07:49
Pěkné ,jen mlčky pozorovat to zdánlivé nic.
přidáno 29.08.2022 - 07:43
Díky za sdílení nádherného, až kouzelného zážitku...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tak nevím... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Až já budu velká...
Předchozí dílo autora : Pokálené

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming