Hlad

Srdce horké,

potácí se chladem.

Temnota dusivá,

já trápím se hladem.

Zas zkouším telefon,

prý láska není skladem.

V hlavě mi zaznívá je těžké splynout s davem.

Téměř slepý,

jistě nemocný,

nesouvisle mluvící.

Za stíny či přeludem se honící.

Zdali pak se zítra dovím. Kdo ví.

Zdali má smysl umírat nebo

jestli má smysl třeba i žít.

Ve chvíli, když cítím,

všude ty chodící mrtvoly,

pomalu hnít.