 15.07.2022 14 511(18) 0 |
svému stáří dokoupila úsměv
snad ze všech plundrových rohlíčků
očím lesní med i sluneční zář
a pecen chleba s křupavou kůrkou
teď ho jen tak tak
před sebou pevně drží a drží
a na něm postupně za zuby visí
tři vnoučci na prázdninách
až měkoučká střídka přináší klid
a všemožné tvary blízkého světa
mám takovou chuť se přidat
26.07.2022 - 14:16casa.de.locos: Děkuji mnohokrát za komentář i konkrétní ukazatel, co Ti drhne, nesedí. Ta zdrobnělina je určitě na zvážení, případně mě časem třeba napadne jiné, lepší adjektivum.
18.07.2022 - 17:11moc fajn, jasné obrazy, malinko mě ruší ta zdrobnělinka (měkká by stačilo? měkká jsou ústa a peřiny, měkoučký je polštářek, plyšák, něco chlupatého a růžového, ale taky to může být jen má asociace)
18.07.2022 - 11:31Chvíli mi trvalo, než jsem to pobral. Velmi jemně a osobitě zachycená radost ze života.
17.07.2022 - 14:29Gora: Děkuji. Nejdřív jsem ten motiv chtěla nacpat do haiku, ale přece jen chtěl více prostoru...:)
17.07.2022 - 14:26kvaj: To je situace. S tím slovem jsem si několikrát hrála. A zdálo se mi nějak divné. Díky moc za gramatické usměrnění, hned opravím;)
16.07.2022 - 07:38Pěkné obrazy, zejména ti za zuby visící vnoučci, ale i měkoučká střídka, která přináší klid. (Technická: měkký, ale měkoučký.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
před pekárnou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co je víc?
Předchozí dílo autora : pročísla se
