47. Vyznání a Rozmanitost lásky

A ono to kupodivu docela fungovalo. Je tedy třeba uznat zásluhy především tomu, že Míša a Zora byly v maturitním ročníku a musely se dostatečně věnovat učení. No, a já s Rikou jsme se zase připravovaly na státnice z ´ájiny´. Takže taky žádné leháro. Já jsem navíc trávila chvíle oddechu nad studiem astrologie a nepřestávala žasnout nad její hloubkou vědomostí o lidských duších a jejich osudech a šířce záběru všech možných myslitelných směrů, které dokázala obsáhnout.
“Představ si to, Brian pro mě napsal písničku! Chystají se totiž už na další album. Prý jsme je tak hluboce inspirovaly, že jim to jde skoro samo!” přinesla jednoho dne Rika milé zprávy.
“Nádhera,” zamrkala jsem na ni spiklenecky. “Dáš mi přečíst aspoň slova, nebo si budu muset počkat, až ji vypustí do hudebního světa?”
“Samozřejmě, že to druhý,” odvětila provokatérsky, načež vytáhla kus papíru s textem. “Snad sis nemyslela, že bych se ti mohla nepochlubit s jejím obsahem!”
A tak jsem si už cestou do školy ´zainglišila´.
Překlad zněl následovně:
Když se mě zeptají, jak si představuji dokonalou ženu,
bez váhání vzpomenu si na tebe.
Na tvůj smích - tak upřímný, až dětský,
na tvé legrační grimasy, když mě chceš rozesmát,
na tvé něžné, zamilované pohledy, když ti odhaluji své pocity,
na tvé mateřské pohlazení, když mám v srdci smutek...
Ref: Miluji tě v té dokonalosti,
s jakou tě Bůh stvořil,
příjímám každý tvůj stín,
zbožňuji všechny tvé přednosti,
omlouvám tvé slabosti a chyby,
obdivuji tvé dobré stránky a schopnosti...
Přesně taková se ke mně hodíš,
taková ke mně patříš,
takovou tě miluji a ctím.
Jsi pořád se mnou...
Když potřebuji poradit,
nenásilně navedeš mě na tu správnou cestu.
Jindy zase jen tak tiše stojíš někde v povzdálí
a dáváš mi prostor,
možnost být sám se sebou,
tak trpělivá, tak chápavá,
plná pochopení pro všechny mé nálady a rozmary.
Ref: Miluji tě...
Mám v tobě všechno – partnerku, kamarádku, rádce, zpovědníka...
Cokoli hledám, nacházím v tobě.
I sám sebe.
Nastavuješ mi zrcadlo mých pošetilých hříchů
i zářivou krásu mé duše.
A já si jen přeji, toužím a doufám,
že i já pro tebe tohle všechno znamenám...
A mé srdce přetéká láskou a vděčností.
Se slzami v očích jsem zavrtěla hlavou: “Já prostě nemám slov... Máte ten největší poklad, co existuje, požehnání ze samého nebe. A zaslouženě.”

Brianovo vyznání mě hluboce inspirovalo. Pocítila jsem potřebu, ba dokonce nutnost stvořit své vlastní vyznání, jež mi srdce tak náruživě diktovalo. Ještě téhož večera jsem je vložila do veršů.
Jen si tak přemýšlím,
co vlastně všechno vím
o Lásce a jejích podobách,
o životě a jeho věčných hrách.
Máme dar milovat způsoby nesčetnými
a právě Láska nás činí dokonalými.
Jak mohu milovat...
Miluji vášnivě,
miluji trpělivě,
naprosto bláznivě,
tiše a spravedlivě.
Miluji s pokorou,
miluji s něžností,
v mém nitru klid a mír
cele se rozhostí.
Miluji svobodně,
miluji věrně,
miluji nesmírně...
...neochvějně.
Miluji lehounce,
miluji divoce,
miluji rozverně
jak vlnka v potoce.
Miluji tak křehce
jak křídla motýlí,
jak kapka dešťová,
co v moři se rozptýlí.
Miluji bytostně,
miluji ze srdce,
bez obav odhalím
své pestré emoce.
Miluji nevinně
jako malé dítě,
miluji s moudrostí,
jež říká: Vážím si Tě.
Miluji rozličně
na tisíc způsobů,
miluji naplno,
jak jen to dovedu.
Miluji nebesa,
miluji Zemi,
miluji prosté Bytí
milována všemi.
Miluji vědomě,
šťastně a vděčně,
všechny a cokoli...
… bezpodmínečně.
Miluji celistvě
myslí i duší,
jen takto milovat
Bohu se sluší.
Tak jako vesmírné
kouty jsou nekonečné,
je každé žití v Lásce
nesmrtelně věčné.
A proto...
...skládám Ti díky své,
celičký světe,
za schopnost milovat.
Má duše Láskou kvete.
Právě takhle jsem po svém vyjádřila Rozmanitost lásky. Zbývalo už jen vytvořit anglickou verzi a věnovat ji muži, který byl nyní alfou a omegou mého života – Keithovi.