___
přidáno 03.04.2022
hodnoceno 6
čteno 555(19)
posláno 0
Nikdy jsem si nemyslela, že bys moh být až tak ubohý.
Ohýbaný třikrát páleným větrem. Ohýbaný pamětí, mámou, co odešla dveřmi, kterými nejde projít.
Pozor, vyletí moudivláček ---
neříkej sýr.
Narodíme se v nějakém pořadí.
Někteří z kukel bílých motýlů pijou zelnou šťávu.
Pak umírají.
Co je to ráj?
Jednou ti znetvořím obličej až na sám žal, lásko.

Každou noc se probouzím svým vlastním křikem.
Sen s černým kolárkem odejde středem oltáře.
Přes svěcenou vodu nevěřících obtiskneš do sněhu obličej s otevřenýma očima.
Ráno je pochčije cizí pes.
Sušíš je pozpátku na popravčí káře.
A řeč.
Věk nehraje zásadní roli.
Pro společný smích. Co já vím.
Není to až tak důležitý.

Mám ráda fialky.

i ty

ostříhala sis vypadaný vlasy
ano
to ráno svítilo slunce
přidáno 29.05.2022 - 21:56
nic nepochopil
přidáno 29.05.2022 - 21:50
Tato je podle mne jedna ze tvých nejpovedenějších básní...
přidáno 16.04.2022 - 16:03
SSS: Karel Malcovský: Bibisa55:
Děkuju za nakouknutí a slova. moc
přidáno 06.04.2022 - 09:49
super
přidáno 05.04.2022 - 16:55
nádherný
přidáno 05.04.2022 - 05:02
Skvělej text.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ostříhala sis vypadaný vlasy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : nemusíš se přezouvat
Předchozí dílo autora : točitý moment pravdy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming