Zločin jménem láska

Tvé jméno jako odpověď,
najdu Tě v mžiku v každé změti těl,
byť nejsi objeť,
vím, že já jsem pachatel.

Rty navzájem nakrmily naše touhy,
nejskvostnější z mojich minel,
již zasedají vášně soudy,
a já řku, že jsem vinen.

Tvé srdce v půli nechci rozetnout,
potkal by Tě osud jiných žen,
včas nechám Tebe odeplout,
a v muka budu odsouzen.

Brzy opět chutnáš život,
plnými doušky, ostošest,
a jediné co mně zbylo,
vzpomínání jako trest.

Pokání a očenáš,
po létech již citu prost,
snad již v Tobě zhasla zášť,
pak moji duši vezmu na milost.

Její oči plné lásky, sedí zachumlaná u mě v klíně,
ach, moje Ruby, já neubránil jsem se recidivě.