|
Neboj...
 12.08.2021 2 746(8) 0 |
Jsem jako tráva když se rosí
a za krkem mám jinovatku
Na konci jsme všichni stejně bosí
i nazí jako na začátku
Jsem jako Nil co teče pouští
a slábne s každou další mílí
Stébla se snáz chytá nežli pouští
i když jsme každý dávno v cíli
Tak se neboj, neboj!
Nemáš duchy pod postelí
To se jen dělí
jeden dlouhý den s ještě delší nocí
Tak se neboj, neboj
jen jsme příliš dlouho bděli!
Jsem jako pára když se sráží
sráží s tabulkami oken
Svět nám usnul na zápraží
- tak ho nebuď a jdi bokem
a za krkem mám jinovatku
Na konci jsme všichni stejně bosí
i nazí jako na začátku
Jsem jako Nil co teče pouští
a slábne s každou další mílí
Stébla se snáz chytá nežli pouští
i když jsme každý dávno v cíli
Tak se neboj, neboj!
Nemáš duchy pod postelí
To se jen dělí
jeden dlouhý den s ještě delší nocí
Tak se neboj, neboj
jen jsme příliš dlouho bděli!
Jsem jako pára když se sráží
sráží s tabulkami oken
Svět nám usnul na zápraží
- tak ho nebuď a jdi bokem
31.05.2023 - 02:29
Neboj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na Prahu předsíně
Předchozí dílo autora : Jasněže
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
