|
Té, jež pouhou vteřinou prošla a - věčností jata - již nikdy neodejde
 10.06.2021 4 719(9) 0 |
Poslední
sotva znatelný
vzdech
tak tichý
vhroužený
jak vzpomínka sama
pak
vstala
pohodila hlavou
to
kvůli vlasům
a
oblékla si bleděmodrý župan
s bílým lemováním
neboť
vždy se trochu styděla
nemohla přeci zůstat jen tak
sama sebou
nahá
až příliš
přespříliš krásná
pro tento všední podvečer věčnosti
jenž plynul
nehybně
zacyklen v sebe
sama
když
pomalu přešla k oknu
sledována
mnou
a zmírajícími zbytky mdlého světla
jež se na chvíli pokusilo
udělat
její tvář starou
marně
v zrcadle okenního skla
zahlédl jsem nevyhnutelnost
všeho
toho
co
ještě mělo přijít
a když jsem se podíval znovu
už tam
nebyla
jen
modrý župan
plul tiše vzduchem
bíle lemován
předzvěstí
smrti
zmaru
a
toho
všeho
sotva znatelný
vzdech
tak tichý
vhroužený
jak vzpomínka sama
pak
vstala
pohodila hlavou
to
kvůli vlasům
a
oblékla si bleděmodrý župan
s bílým lemováním
neboť
vždy se trochu styděla
nemohla přeci zůstat jen tak
sama sebou
nahá
až příliš
přespříliš krásná
pro tento všední podvečer věčnosti
jenž plynul
nehybně
zacyklen v sebe
sama
když
pomalu přešla k oknu
sledována
mnou
a zmírajícími zbytky mdlého světla
jež se na chvíli pokusilo
udělat
její tvář starou
marně
v zrcadle okenního skla
zahlédl jsem nevyhnutelnost
všeho
toho
co
ještě mělo přijít
a když jsem se podíval znovu
už tam
nebyla
jen
modrý župan
plul tiše vzduchem
bíle lemován
předzvěstí
smrti
zmaru
a
toho
všeho
10.06.2021 - 18:52» vanovaso:
Není to fikce. Bohudík / Bohužel
Je to už třicet let,
ale stále to strašlivě bolí.
Většina věcí zde je a bude o Ní.
Není to fikce. Bohudík / Bohužel
Je to už třicet let,
ale stále to strašlivě bolí.
Většina věcí zde je a bude o Ní.
10.06.2021 - 13:27Hodně mě oslovila. Mám ráda tyhle vyprávěcí. Doufám však , že to byla jen fikce, byť velmi sugestivně popsaná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzdech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mrtvo
Předchozí dílo autora : Scénář
