RD
přidáno 08.05.2021
hodnoceno 2
čteno 674(4)
posláno 0
Město plné padlých stínů.
Obrazy znechucené samy sebou.
Zdi tak prostupné, údělem svým.
Dým praští tě nenadále do nosu.

Stopy ve sněhu, náhle skončily.
Utichly navzájem, už nic prý není.
Jen trpkost na jazyku, sváteční.
Den už tu není, opakem proslulosti.

Dech náhle zdechl, pletl slovy padnul.
Unesen skutkem jež nespáchal nikdy.
Potácí se na konci svých sil upozaděn.
Je už starý nemohoucí, slyší nutné sny.

Rozmazaně tak se tváří, namalován překryt.
Už ji ztratil tu naději, jen se kýve na smrt přichází.
Bouře ve sklenici vody, jsi teď právě uprostřed ní.
Války které se uvaří poté i sní, průjem západní cti.


přidáno 11.05.2021 - 16:37
vanovaso: To mě těší, díky.
přidáno 08.05.2021 - 23:54
Fascinují mě ve tvých básních některé tvé obraty : Obrazy znechucené samy sebou. Dech náhle zdechl... To je super.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DUSNO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MÁRY
Předchozí dílo autora : MUTE

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming