Tisíc slov

Jen jeden krok,
Pak chvíli stůj
A nechej plynout rok,
Ještě počkej a budeš můj,
Pak řeknu ti těch tisíc slov.

Tisíc slov a tisíc slzí,
Když čas kolem plyne,
Nesmíš vědět, jak to mrzí,
Neb naše láska zhyne.
Budeme žít těch pár dní.

Spoutal ses, tak poutám sebe
A ty kolem procházíš
A na zápěstích pouta z nebe,
Když ty sám mě nacházíš.
Jen jeden krok a k tomu úsměv.

Co chtít, když odletěly,
Holubice z dávných cest,
Jak prosit, když neslyšely,
Ten zpěv, co s ničím nelze splést.
Zpěv, co předčí tisíc slov.





Vychází slunce,
Tys mávnul křídly
A odvanul ten zbytek vět.
Vzdávám se. Snům.
Vždyť už jsme shlídli
Pradávnou krásu,
Nic nejde vzít zpět.
Tak louka dál halí naše ticho.