 09.02.2021 9 710(16) 0 |
A pak přišlo světlo.
Měkce žluté, co prosytilo vzduch,
Až v duši cosi malé kvetlo
A nad vším tišel věčný kruh.
Mocně, a tak věčně,
Že přehlušil všechnu tíhu.
Všechno ztichlo. Nebezpečně
Až vykvetlo to v malou pihu.
Mám ji dodnes v levém spánku,
Tu pihu duše z hloubky světla.
Večer líbá vůni vánku
z pramenů touhy žebřík spletla.
Měkce žluté, co prosytilo vzduch,
Až v duši cosi malé kvetlo
A nad vším tišel věčný kruh.
Mocně, a tak věčně,
Že přehlušil všechnu tíhu.
Všechno ztichlo. Nebezpečně
Až vykvetlo to v malou pihu.
Mám ji dodnes v levém spánku,
Tu pihu duše z hloubky světla.
Večer líbá vůni vánku
z pramenů touhy žebřík spletla.
06.04.2021 - 19:29Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nové ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cesta dávná
Předchozí dílo autora : Zmrzlé v čekání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
