 31.01.2021 2 726(13) 0 |
S očima zavřenýma ležíš svátečně oděna, brvou ani nepohneš,
bere mi dech, jak jsi stále půvabná,
ačkoliv vím, že uvnitř Tebe rozpíná se temný vřes,
tvé kadeře jsou zlatavé a pleť hedvábná.
S očima zavřenýma ležíš svátečně oděna, spíš nehybně,
i když okolní svět žalem sténá,
se zlomeným srdcem nesu těžce, nelibě,
že nad hlavou Ti stojí chryzantéma.
bere mi dech, jak jsi stále půvabná,
ačkoliv vím, že uvnitř Tebe rozpíná se temný vřes,
tvé kadeře jsou zlatavé a pleť hedvábná.
S očima zavřenýma ležíš svátečně oděna, spíš nehybně,
i když okolní svět žalem sténá,
se zlomeným srdcem nesu těžce, nelibě,
že nad hlavou Ti stojí chryzantéma.
31.01.2021 - 14:05Škoda, že názvem básně již dopředu prozrazuješ pointu. Já název přehlédl a o to víc jsem byl překvapen, první strofa se tvářila jako kýč a ejhle...ona z toho vylezla slušná pocitovka nad rakví.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední sbohem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Verše, které jsem nenapsal
Předchozí dílo autora : Biologický akt
