|
RD
 15.01.2021 0 275(4) 0 |
Je mi hrůzostrašně.
Tak už zabijte mně.
Ale jen tak, lehce.
A podmíněně, zcela.
Jaká je má cela, celá.
Flusnu ti do ksichtu.
Pak kopem ti ten hnus
rozprostřu, po tváři. Tak
co jak se na to zatváříš.
Nemám sen, nevěřím jim
Radši tě do průvanu, za krk
pověsím..
Piji vodu, z odlivu moře.
Tvářím se přísně, nevrle.
Ale takový nejsem, hudba zrudla.
Znuděný rozčleněný, opačný.
Zítra čekám na další den, stejně odporný.
Záporný, špatně uhnětený, upachtěný.
Doufám v zázrak, nemožně nemožný.
Lžu si do kapsy, plna podivností přejetých.
Smrt za dveřmi, ještě chvíli, nech my prosím
Žasnu nad svou demencí, zlotřilou.
Jenom dveře zavřu, škrtnu sirkou.
Zase nehoda plyn je blázen, nicotný.
Poslouchá roztrhá tě, zoufá ponouká.
Zavětřil jsem a vím že nic neovládám.
Jsem analogický šmejd, z minulého století.
Hele někdo letí na dělové kouli, práší se mu
z huby. Jsem skutečný, bez těla ovládán mocně.
Mozek ničí mně zabíjí pomaloučku, na paloučku.
Vítr zafouká, ptáček zapěje, někdo usekne ti hlavu.
Bez pozdravu, dá ti ji na špalek a stačí jeden sek.
Velmi přesný nic jsem nepocítil, kde jsem hledám
to své tělo. Prý někde leží už zasypáno, hnědou perletí.
Takže už nikam nepoletím, ztratil jsem právo zbýt, ulétl jsem
kam si.
Tak už zabijte mně.
Ale jen tak, lehce.
A podmíněně, zcela.
Jaká je má cela, celá.
Flusnu ti do ksichtu.
Pak kopem ti ten hnus
rozprostřu, po tváři. Tak
co jak se na to zatváříš.
Nemám sen, nevěřím jim
Radši tě do průvanu, za krk
pověsím..
Piji vodu, z odlivu moře.
Tvářím se přísně, nevrle.
Ale takový nejsem, hudba zrudla.
Znuděný rozčleněný, opačný.
Zítra čekám na další den, stejně odporný.
Záporný, špatně uhnětený, upachtěný.
Doufám v zázrak, nemožně nemožný.
Lžu si do kapsy, plna podivností přejetých.
Smrt za dveřmi, ještě chvíli, nech my prosím
Žasnu nad svou demencí, zlotřilou.
Jenom dveře zavřu, škrtnu sirkou.
Zase nehoda plyn je blázen, nicotný.
Poslouchá roztrhá tě, zoufá ponouká.
Zavětřil jsem a vím že nic neovládám.
Jsem analogický šmejd, z minulého století.
Hele někdo letí na dělové kouli, práší se mu
z huby. Jsem skutečný, bez těla ovládán mocně.
Mozek ničí mně zabíjí pomaloučku, na paloučku.
Vítr zafouká, ptáček zapěje, někdo usekne ti hlavu.
Bez pozdravu, dá ti ji na špalek a stačí jeden sek.
Velmi přesný nic jsem nepocítil, kde jsem hledám
to své tělo. Prý někde leží už zasypáno, hnědou perletí.
Takže už nikam nepoletím, ztratil jsem právo zbýt, ulétl jsem
kam si.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PŘIJELA POUŤ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : DRÁT OSTNATÝ
Předchozí dílo autora : CHLAST
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
