|
Buďme vždy o krůček rychlejší
 27.09.2007 5 1910(22) 0 |
Jdu ulicí zmodralou vlhkem slimáčím
a za krk mně dýchá
dvorný lipicán
osedlaný unavenou smrtí
která se usmívá tváří zkřivenou
od žvýkání voňavé chrpy.
Je rosa a čas na kosu
jak stéblo se před ní skláním
v návalu sirného oparu
kdy ďábel předkládá svůj úpis
aby dal ještě trochu vteřin
k vyrovnání účtu.
A jitřní kohout na věži
kokrhá nové ráno,
které mi kyne úsměvem kyselým
že rychlejší jsem
více
než dvorný lipicán.
a za krk mně dýchá
dvorný lipicán
osedlaný unavenou smrtí
která se usmívá tváří zkřivenou
od žvýkání voňavé chrpy.
Je rosa a čas na kosu
jak stéblo se před ní skláním
v návalu sirného oparu
kdy ďábel předkládá svůj úpis
aby dal ještě trochu vteřin
k vyrovnání účtu.
A jitřní kohout na věži
kokrhá nové ráno,
které mi kyne úsměvem kyselým
že rychlejší jsem
více
než dvorný lipicán.
27.09.2007 - 19:31teda, nakonec jsem to četl aspoň 3x, protože napoprvé jsem v tom měl trošku zmatek...ale sakra...ta je !!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Průlet černou chmurou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Koncert stínů
