Svítá na lepší časy

Přísahám, že jsem slyšela pronikavý zvuk, vycházející z mého nitra, právě v tem moment, kdy se ve mě něco zlomilo. Okovy, které mě svíraly tolik let, povolily a při pádu rozezněly struny v mém srdci.
Nebolelo to.
Naopak. Po dlouhé době jsem byla zase svobodná.
Ve stejný okamžik se pak touhou rozechvělo celé moje tělo. Z ničeho nic jsem cítila, že mám pro co žít. Teď už mám jasno.

Musím odejít.

Do tašky jsem naházela jen pár, pro mě důležitých, věcí.
Po bytě jsem se pohybovala rychle. Možná z toho důvodu, abych si to nerozmyslela. Nebo snad proto, aby mě mé pochmurné nálady zase nedohnaly.
Zničily by vše a já bych se zase ocitla na začátku konce.
To už nedopustím.

Přepočítávám svoji vnitřní navigaci a volím jiný směr.
Při dnešním němém rozhovoru nad městem, se mi konečně naskytl výhled na lepší cestu životem.
Mlha v mé mysli ustupuje a za temnou propastí mého podvědomí začíná svítat na lepší časy.
Ačkoliv nevím, kam mě mé kroky zavedou, jsem si jistá, že se musím dát právě tím směrem.


Spěchám prázdnými ulicemi a přemýšlím nad vzkazem, co jsem nechala v kuchyni na stole. Společnost mu dělají jen klíče od bytu a vymazaný telefon, ze kterého jsem vyndala SIM kartu a necitelně ji rozlomila na dva kusy.

Nevím, jaký je den. Nevím, kdo jsi ty, ani jestli se známe. Ale pokud čteš tento list, chci ti říct, že jsem odešla. Nevím kdy nebo jestli se ještě vůbec někdy vrátím.
Věci, co jsem tu po sobě nechala už mi nepatří. Nechávám vše za sebou a na tobě je, jak s tím naložíš.
To, co bys mohl/a potřebovat vědět se dozvíš z papírů, které najdeš ve druhém šuplíku nočního stolku.

Až můj vzkaz najdou a není moc možností, kdo by ho najít mohl, budu nejspíš za hranicí tohoto státu. A lidé z tohoto města o mě nadále neuslyší.
Pokud chci nechat svou minulost za zády, musí tam zůstat spolu s ní a já se už nebudu smět nikdy víc ohlédnout zpět.


Při pohledu na rozjasňující se oblohu vzpomínám na známé tváře.

Omlouvám se, nejsem dobrý přítel. Pravděpodobně jsem jím nikdy nebyla.

Zrychluji krok a spěchám vstříc novým dobrodružstvím.
Naproti mému novému životu. Za poznáním mého znovu rodícího se já.
Utíkám.

Sbohem. Už vám nemám co říct.