přidáno 28.09.2020
hodnoceno 9
čteno 772(22)
posláno 0
když jsi tenkrát snídal
moje pocity
zapíjel čajem tak rychle,
že nebyl čas je prožít
zakryla jsem siluetu županem,
abys necítil ten vlčí hlad
a tehdy
možná nad ránem,
zas nemohla jsem spát
tak ztichla svíčka
spolu s námi
a vyvoněly sny

pak plíživě a příliš tiše
spadla nám chatrná chýše
přidáno 05.01.2023 - 20:21
Smutná asi se špetkou naděje.
přidáno 01.10.2020 - 07:49
Líbí se mi!
přidáno 30.09.2020 - 22:44
Touha je potvora hladová. Když Jí nenakrmíš jsou vředy v partnerství.
přidáno 29.09.2020 - 21:30
líbí se mi..
přidáno 29.09.2020 - 16:33
Ani nevím, jak pocity z této básně popsat. Úžasně napsané.
přidáno 29.09.2020 - 12:28
nádherná.. umíš perfektně udržet atmosféru básně, opravdu se povedla..
přidáno 29.09.2020 - 03:34
Za mne super.
přidáno 28.09.2020 - 23:59
Tohle se mi moc líbí.
přidáno 28.09.2020 - 22:08
moc pěkné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Příliš tiše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Večer s vínem
Předchozí dílo autora : Nutný ztráty

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming