 28.09.2020 9 811(22) 0 |
když jsi tenkrát snídal
moje pocity
zapíjel čajem tak rychle,
že nebyl čas je prožít
zakryla jsem siluetu županem,
abys necítil ten vlčí hlad
a tehdy
možná nad ránem,
zas nemohla jsem spát
tak ztichla svíčka
spolu s námi
a vyvoněly sny
pak plíživě a příliš tiše
spadla nám chatrná chýše
moje pocity
zapíjel čajem tak rychle,
že nebyl čas je prožít
zakryla jsem siluetu županem,
abys necítil ten vlčí hlad
a tehdy
možná nad ránem,
zas nemohla jsem spát
tak ztichla svíčka
spolu s námi
a vyvoněly sny
pak plíživě a příliš tiše
spadla nám chatrná chýše
29.09.2020 - 12:28nádherná.. umíš perfektně udržet atmosféru básně, opravdu se povedla..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Příliš tiše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Večer s vínem
Předchozí dílo autora : Nutný ztráty
