Nuda, rozložila kyselinu.
přidáno 06.08.2020
hodnoceno 0
čteno 662(2)
posláno 0
Vzlykám tiše vnikám do
své říše. Jsem tam uctíván,
rozbitný automat, na úchvaty.
Sovo za slovem sem s tím
proslovem, loven pro svou
minimalistickou moudrost.

Krotký jako had, nuzný protřelý.
Tak to asi nejsem já, já jsem jen
svůj automat. Trochu neurčitý, jsoucí
kdesi ráno i v noci, prostě zcela
nezbytný. Vidím ticho tiše tu vniklo
a už si zuby brousí, kdo jsi co jsi, asi nic.

Zatínám zuby v ruce nůž, že by už.
Ne jen něco krájím, své myšlenky.
Jedna z nich mi vytanula na mysl.
Co kdybych zkusil se tak trochu
propíchnout, jen trošičku jen na krajíček
co se stane, půjde tu vůbec věc probodnout.

Nevím kdo, ale asi mně někdo zkouší.
Zuby si na mně brousí, chce prolít krev.
Tu moji tu červenou, hustou s chutí
železa. Je jen má, nikomu nedám ji.
Tekla už tolikrát z rozbitého kolena.
Z rány na hlavě, tak zaníceně poutavě.
Byl jsem sešit, nití jako záplata na gatích..

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NORMA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : NUTELA
Předchozí dílo autora : KALNĚ

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o veronika :
veru.. nemam slov. sqela holka. vzdycky me nejvic podrzi. nikdy bych neverila, ze muzu mit rada nekoho, koho znam z netu. a jeji tvorba? ctete ctete ctete! rozhodne to stoji za to! ;):-)*
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming