|
Kolotoč už se netočí.
 02.08.2020 0 538(3) 0 |
Unikám do světa bublin.
Jsem zde trpce a břitce.
Došel jsem tam někam
kam není místo návratu.
Jakéhokoliv obratu, spěchám
tak už nevnímám rychlost,
jen jakousi universální pochybnost.
Svítím světlem světlušek.
Kráčím jako nepoznaný vítěz.
Uřícený z toho světa plných
říms, lezu po nich spadnu?.
Nohu kladu jednu za druhou
nedívej se dolů, uzříš výlisek smrti.
Není moc hezký je takový krutý.
Dej do přehrávače uslyšíš poslední
vzdech nádech výdech a dopad krutý.
Usvědčený z toho že ho život nebaví.
Nebo spíše že ho neumí žít, je nemocný.
Ano jsem vinen vyplivnutý, na povrch zdejší.
Potlesk už ustal není proč, jsem tu nevím proč.
Útočím na svou zlost, propichuji ji svým pohledem.
Je krutý unavený nastolený zcela zjevný něco neví.
Co se dozví všechno už ví ten člověk k životu zcela
nevhodný. Vyřazen, odložen, na zem položen, stroze
shozen, do světa plnosti hoře. Hoří tam jako nemohoucnost
uhasí ho někdo, než bude z něho jen troud. Utíkám zcela
a dále do finále této dominance, zlosti je jí dosti. Utkána
je ze sítí kam se chytají, fantastické bytosti. To já nejsem,
utvořen pak náhle znetvořen, do této podoby zranitelné, viditelné.
Jsem zde trpce a břitce.
Došel jsem tam někam
kam není místo návratu.
Jakéhokoliv obratu, spěchám
tak už nevnímám rychlost,
jen jakousi universální pochybnost.
Svítím světlem světlušek.
Kráčím jako nepoznaný vítěz.
Uřícený z toho světa plných
říms, lezu po nich spadnu?.
Nohu kladu jednu za druhou
nedívej se dolů, uzříš výlisek smrti.
Není moc hezký je takový krutý.
Dej do přehrávače uslyšíš poslední
vzdech nádech výdech a dopad krutý.
Usvědčený z toho že ho život nebaví.
Nebo spíše že ho neumí žít, je nemocný.
Ano jsem vinen vyplivnutý, na povrch zdejší.
Potlesk už ustal není proč, jsem tu nevím proč.
Útočím na svou zlost, propichuji ji svým pohledem.
Je krutý unavený nastolený zcela zjevný něco neví.
Co se dozví všechno už ví ten člověk k životu zcela
nevhodný. Vyřazen, odložen, na zem položen, stroze
shozen, do světa plnosti hoře. Hoří tam jako nemohoucnost
uhasí ho někdo, než bude z něho jen troud. Utíkám zcela
a dále do finále této dominance, zlosti je jí dosti. Utkána
je ze sítí kam se chytají, fantastické bytosti. To já nejsem,
utvořen pak náhle znetvořen, do této podoby zranitelné, viditelné.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ROTUNDA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : NUTNOST
Předchozí dílo autora : NA HÁKU
