|
WATERBOARDING LÁZEŇSKÁ PROCEDURA
 18.07.2020 0 517(3) 0 |
Stáhnu tě, z kůže nuže, už.
Je to sport, nebo vražda.
Nuzný ten, jež silně krvácí.
Ptáci létají, ty se ploužíš.
Možná toužíš, či jen souložíš.
Uklouznu po tom, co bylo
lidskou bytostí. Připnutý
odznáček, kolikátý už, nuž.
Utrhnu si ruku, beze zvuku.
Dotknu se kyseliny, prý si nosí
štěstí.
Odpluji někam, kde budu král,
Absolutní monarcha, zlotřilý.
Budu pořádat orgie, zrůdnosti.
Nebudu se smát, zakážu škleb.
Otevřu člověka, jako plechovku.
Nechám tak, vynutím tvůj pohled.
Utíkám před sebou, nohy podkopávám.
Padám na zem, upozaděný nudný blázen.
Bazén plný něčeho, co byli kdysi lidé.
Koukají jako leklý ryby, jen více pateticky.
Hraji tu hru o život, netrefil jsem se, na řadě on.
Kopnu tě do koulí, vím že to bolí.
Svíjí se v jakési, nutné neplodné agónii.
Dám ti pěstí, co to už je lepší, jo mnohem
Dostanu ránu, vrátím ti ji hnedle zpět.
Nezůstanu dlužen, vysvětlím ti ten svět.
Rozbiju ti všechny kosti, v tom tvém úsměvu.
Zuby nehledej, nemá to cenu, ksicht ti zadrátují.
Spadl do sraček, lidských podivností.
Kurva, co všechno ti lidé, v sobě nosí.
Nadávají je to těžké, vidím to a nedivím se
Svlečen do naha pak dán, do klece.
Jako potrava pro jednoho lva, ochutnává.
Máchnul tlapou, otevřel ho, jako nabídku.
Ne to není válka, jen další neznámá genocida.
Mačetou tu mává, údy půlí, OSN jen čumí.
Na ně prý neútočí, diváci prý z té demo Evropy.
Modré přilby hezká barva, ale té červená tu převládá
Na co tu jsou, jsou diváci krutosti vyvražďování, výlet
za divy hniloby, lidské.
Jsem tu vlečen otupen bolestí, už je ji dosti není
místa už. Z kůže mne vytahují, ještě stále živý v naprosté
děsivé bolesti. Počůral se posral taky organismus, říká
už dost. Zavři toho člověka, odpískej ho červenou kartu
ukaž. Smaž mu účet v bance, pošli ho už kurva tam kde
to utrpení skončí.
Drápu se směrem nahoru, ale vždy spadnu dolů.
Do té jámy kde jsou jen ty, lidské krámy. Lidská
jatka, zpráva krátká kde jsem se tu vzal, co jsem udělal.
Nic moc jen jsou lidé nebo spíše kreatury, které mají rádi.
Zvrácenosti a jsou dost bohatí, nudí se a proto jsi tu ty.
Všechno mají jenom člověka mučit, ještě nepoznaly.
Vrtačka jo tak to zní, slyším ten zvuk, už je u mně tak co..
Je to sport, nebo vražda.
Nuzný ten, jež silně krvácí.
Ptáci létají, ty se ploužíš.
Možná toužíš, či jen souložíš.
Uklouznu po tom, co bylo
lidskou bytostí. Připnutý
odznáček, kolikátý už, nuž.
Utrhnu si ruku, beze zvuku.
Dotknu se kyseliny, prý si nosí
štěstí.
Odpluji někam, kde budu král,
Absolutní monarcha, zlotřilý.
Budu pořádat orgie, zrůdnosti.
Nebudu se smát, zakážu škleb.
Otevřu člověka, jako plechovku.
Nechám tak, vynutím tvůj pohled.
Utíkám před sebou, nohy podkopávám.
Padám na zem, upozaděný nudný blázen.
Bazén plný něčeho, co byli kdysi lidé.
Koukají jako leklý ryby, jen více pateticky.
Hraji tu hru o život, netrefil jsem se, na řadě on.
Kopnu tě do koulí, vím že to bolí.
Svíjí se v jakési, nutné neplodné agónii.
Dám ti pěstí, co to už je lepší, jo mnohem
Dostanu ránu, vrátím ti ji hnedle zpět.
Nezůstanu dlužen, vysvětlím ti ten svět.
Rozbiju ti všechny kosti, v tom tvém úsměvu.
Zuby nehledej, nemá to cenu, ksicht ti zadrátují.
Spadl do sraček, lidských podivností.
Kurva, co všechno ti lidé, v sobě nosí.
Nadávají je to těžké, vidím to a nedivím se
Svlečen do naha pak dán, do klece.
Jako potrava pro jednoho lva, ochutnává.
Máchnul tlapou, otevřel ho, jako nabídku.
Ne to není válka, jen další neznámá genocida.
Mačetou tu mává, údy půlí, OSN jen čumí.
Na ně prý neútočí, diváci prý z té demo Evropy.
Modré přilby hezká barva, ale té červená tu převládá
Na co tu jsou, jsou diváci krutosti vyvražďování, výlet
za divy hniloby, lidské.
Jsem tu vlečen otupen bolestí, už je ji dosti není
místa už. Z kůže mne vytahují, ještě stále živý v naprosté
děsivé bolesti. Počůral se posral taky organismus, říká
už dost. Zavři toho člověka, odpískej ho červenou kartu
ukaž. Smaž mu účet v bance, pošli ho už kurva tam kde
to utrpení skončí.
Drápu se směrem nahoru, ale vždy spadnu dolů.
Do té jámy kde jsou jen ty, lidské krámy. Lidská
jatka, zpráva krátká kde jsem se tu vzal, co jsem udělal.
Nic moc jen jsou lidé nebo spíše kreatury, které mají rádi.
Zvrácenosti a jsou dost bohatí, nudí se a proto jsi tu ty.
Všechno mají jenom člověka mučit, ještě nepoznaly.
Vrtačka jo tak to zní, slyším ten zvuk, už je u mně tak co..
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
JOKE : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : SEDM
Předchozí dílo autora : COSINUS
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Severka řekla o Erien, potulný bard :Bard, se kterým si na toulkách životem ráda povídám...dělíme se o slova...ale i o světlo...děkuji za důvěru...i přátelství...;)
