Sonet.
přidáno 17.07.2020
hodnoceno 7
čteno 860(12)
posláno 0
Další knot se upil voskem k smrti
žaluzie proužky světla škrtí
V kamnech dusí se mi černé uhlí
roztančené stíny na zdech ztuhly

Měsíc kácí si svou cestu v mracích
ztichl vítr, déšť i drobní ptáci
Pouhá jedna hvězda líně bliká
odkojená z měsíčního mlíka

Taky si z něj na pár doušků stočím
než mi v bitvě s nocí padnou oči
Pochovám je vedle svého těla
- nevzbudí je ani salvy z děla

Den se zlomil snadno jako suché klestí
Nechám svoje sny se zaplést do pelestí
přidáno 23.07.2020 - 20:51
Parádní je celá, no první sloka je pro mně nej.
přidáno 21.07.2020 - 13:36
Díky všem!
přidáno 18.07.2020 - 21:50
začátek vyráží dech. kouzelný obrat s tím knotem.
přidáno 17.07.2020 - 22:36
Skvělá.
přidáno 17.07.2020 - 17:42
Celé je to hezké. I když mě fakt dostal "knot, co se upil k smrti"...
přidáno 17.07.2020 - 17:00
Moc pěkné , opravdu :-))
přidáno 17.07.2020 - 11:51
Nádherný. První dvě sloky jsou dokonalé.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Půlnoční : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rebel bez příčiny
Předchozí dílo autora : Jistopad

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming