přidáno 20.06.2020
hodnoceno 4
čteno 922(9)
posláno 0
Jak Fénix vstávám z popela,
a letím k slunci výš.
K oblakům a ke Světlu,
stále k lásce blíž...

Jak fénix vstávám z popela,
svou naději ti dám.
Vždy jak dítě zakřičím,
když po dni umírám.

Být ptákem stále těší mne,
zestárnout a žít...
Znovu se zas narodit,
jak dítě život křtít...

Jak Fénix se vždy probudím,
svou naději ti dám
že všechno těžké ukončí
mnoho nových rán.....
přidáno 21.06.2020 - 20:57
človiček: slavek: Psavec: Díky... :-)
přidáno 21.06.2020 - 18:06
Je bezvadná.
přidáno 20.06.2020 - 15:06
Ráno narozky, večer svátek.To je moje nota
přidáno 20.06.2020 - 12:40
Krásná představa - znovu a znovu se rodit z vlastního popela. Kéž by to nějak šlo...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Fénix : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Cesta vlakem
Předchozí dílo autora : Lehkosti...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming