V smíchu i v pláči jsme raci ..klepetáči
![]() ![]() ![]() ![]() |
Stříbrnou lunou zakletá
v hladinách nocí
rozprostřu svoje klepeta
a přestože nejvíce
sluší mi
svit chladného měsíce
v hvězdné pláni
bez tebe
už nemám stání
tak rozhodím sítě
neboj se
lásko nezraním tě
svým způsobem račím
nečekej víc
k tobě se stáčím
až spatříš znamení
budu tam
kde voda pramení
třebaže pozpátku
spolu snad
dojdeme začátku
v hladinách nocí
rozprostřu svoje klepeta
a přestože nejvíce
sluší mi
svit chladného měsíce
v hvězdné pláni
bez tebe
už nemám stání
tak rozhodím sítě
neboj se
lásko nezraním tě
svým způsobem račím
nečekej víc
k tobě se stáčím
až spatříš znamení
budu tam
kde voda pramení
třebaže pozpátku
spolu snad
dojdeme začátku

Zitra
Je to milé od začátku i od konce pozpátku :)

Třebaže pozpátku
spolu snad dojdeme
začátku.
Kdo nepoznal nepochopí, kolik pravdy,
kdo žije s rakem ví,že až nakonec
možná salvy zaduní.
spolu snad dojdeme
začátku.
Kdo nepoznal nepochopí, kolik pravdy,
kdo žije s rakem ví,že až nakonec
možná salvy zaduní.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Znamení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podzimní usínání
Předchozí dílo autora : Pramínky zázraků
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...