Láhev červeného. Génius Mozart ve sluchátkách a staré rány zase otevřené.
14.04.2020 2 925(11) 0 |
Srd(ce)čekárna
Jsem lékař s dveřmi dokořán,
co čeká na vyléčení.
Mám plnou čekárnu,
v které nikdo není.
Sestřička marně volá:
další, prosím.
Leč v mé ordinaci stále
sedí, kdosi.
Jsem lékař s dveřmi dokořán,
co čeká na vyléčení.
Mám plnou čekárnu,
v které nikdo není.
Sestřička marně volá:
další, prosím.
Leč v mé ordinaci stále
sedí, kdosi.
Ze sbírky: Básně Nebásně
Srd(ce)čekárna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Viktorce
Předchozí dílo autora : Na radniční věži
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se