Tvaroh na talíři

Jsem tvarohem na talíři pod lampou,
leskem i prachem na něm.
Bytostí stejně důležitou,
jak plast, dočasným jeho domovem.

Lžičkou tvarem upatlanou, s tvarohem daným.
Nejsem však stínem co maluje světlem lampy na talíř šedý.

Nechci se ho ani dotknout,
stín by zmizel a nikdy víc, v bytí už by nebyl.



Beru si lžičku do prstů,
vyrábím další stíny,
doufám že někdo všímne si,
toho co já,


té síly..