V prachu

Tou temnou krajinou,
na horskym úbočí,
kde propast je hluboká tak, že není vidět dolů
nešla bych za jinou,
teskním po tvejch očích,
prostě mi dej ruku, dál půjdeme spolu.
Pláču a dýchám ztěžka,
myšlenkám svejm otročím,
ruku ti podám vždycky, když mě poprosíš
a ve snech držím svůj dech zkrátka.
Držím ho zkrátka ze strachu,
přesná jak rovnoběžka, hraju nevinnou,
pak se však otočím,
byla to zas jen jedna malá hádka,
a ty zvedáš ze země střípky ze srdce bolu,
co válej se tam dole v prachu.