Duše v básni

Můj tajný příteli ukrytý mezi řádky.
Trápíš mě a laskáš slůvky.
Tajemná komnata se otevřela a mé srdce pohltila.
V mém srdci se třepotá pták, touží vzlétnout ale čeká ho pád.
Vodopád slov, tiší duši mou, srdce mé však pohltil proud.
Co srýváš, co odhalíš, mé nitro se do slov zahalí
a bolest, co ukrytá bývala, údeří,
tne do živého a touha mně omámí.

Jdu snem a hledám zradu, zrcadlo co odhalí mi mou pravdu.
Bojím se snít ale sním stále,
touhy mé odhalí ráno, které přijde tak náhle.
Pomoz mi můj příteli, odhal to co jiní nevidí.
Ukaž mi kdo jsem, sejmi masku mou,
mou lidskost, do básně ukrytou.

Srdce mě je dlaň rozevřená,
laň lovcem ulovená, zraněná, toužící po životě.
Bloudím, hledám, nevím co
a přesto doufám že to mám.
jsem voda v sítu, která dno hlédá.
sni můj příteli, buť má touha nalezená.