Haiku - první pokusy

...číslo 2... Po měsících mi dneska vytanulo na mysl a naštěstí vyhledávač moji prosbu formulovanou: haiku zmrzlina psanci, pochopil a dovedl mě zdárně k cíli... číslo 2, pecka!!!

V. Student: To z jednoslabičných slov mě pobavilo. Připomnělo Werichovu Úspornou pohádku. Žil kdys kdes chlap ... :)

casa.de.locos:
Velice děkuji za komentář i připomínky.

To první by se možná za takové czaiku dalo považovat, je tam reference k ročnímu období, nadhled a náznak hravé nálady, ale pořád to na mě nepůsobí dostatečně lehce. Nicméně ze skupinky se mi zdá nejvydařenější.

Není to haiku. Ve formálních pravidlech haiku neexistuje pravdilo nutnosti příběhu tak, jak ho chápeme ze západní perspektivy, pouze uceleného narativu, který hlavně zprostředkovává celistvou atmosféru okamžiku, její emocionální náboj. Ideálně by mělo také odkazovat pomocí specifického slova k určitému ročnímu období, a tak se situovat v cyklickém čase, ale v češtině toto není příliš dobře možné. Osobně si myslím, že dodržení formální struktury je ta nejméně důležitá část haiku, vzhledem k odlišnému pojetí slabik v japonštině a češtině, délce slov etc. Haiku má být čistý destilát momentu a napsat dobré haiku je neskutečně těžké. Pokus se cení, ale doporučuju to zkoušet dál, číst klasická haiku (antologie Chrám plný květů je dobrým průřezem třemi staletími japonské tvorby a v doslovu je možné najít dobrý úvod do problematiky haiku, případně jakékoli sbírky v překladu Antonína Límana) a prioritizovat kvalitu nad kvantitou.

Dobrý den, na vysvětlení:
použil jsem formu 5-7-5 a trojverší, což se domnívám je hlavní předpoklad považovat text za haiku. Taky aby každé trojverší bylo samostatným příběhem, toť další podmínka. Nemají to být příběhy poučné (což jsem, pravda, občas porušil) a není nutné, aby se verše rýmovaly. Proč to není haiku?

Toto není haiku!