přidáno 16.02.2019
hodnoceno 8
čteno 1685(14)
posláno 0
Dovol mi procitnout,
a prosím bez poluce,
ze snů plných pout,
poutajících tvé ruce.

Oba slýcháváme zkazky,
od přátel co oči klopí,
o hraní si na výprasky,
kdo nezažil, nepochopí.

Už tečou nejen slzy,
mix bolesti s láskou,
snový král jsem drzý,
a tys mou zlatovláskou.
přidáno 01.07.2019 - 16:03
Nebásník: Děkuji velmi pěkně.
přidáno 29.06.2019 - 10:55
Ano, kdo nezažil nemůže nikdy pochopit. Krásná básnička.
přidáno 22.05.2019 - 17:34
človiček: Tolik chvály si rozhodně nezasloužím. Díky za přečtení :)
přidáno 22.05.2019 - 17:10
Jen některým je dáno kultivovaně popsat cokoli se ctí.Jako bytost jsi pro mnohé inspirací.Jsi člověk na kterého doufám někde čeká štěstí.Mělo by.
přidáno 20.02.2019 - 00:09
Eleanthir: kdo ví...
přidáno 20.02.2019 - 00:09
none: to jsem rád ;-)
přidáno 17.02.2019 - 08:55
...směju se tu, něco mi připomněla... :)
přidáno 16.02.2019 - 23:55
Mokrý sen? :D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Život hrou
Předchozí dílo autora : Valentýnka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming