přidáno 17.01.2019
hodnoceno 1
čteno 977(6)
posláno 0
Už dlouho se mi život neozval
už dlouho mě na pokec nepozval
už dlouho mě nechával jen tak sedět
už dlouho mi o sobě nedával vědět...

Asi má něco jinde,rozverný to kluk,
když tu náhle ozve se-ťuky,ťuky,ťuk!
Většinou každý vyhledá mé dveře,
on však žije jinde,ve své vlastní sféře.

Neklepe mi na dveře ale rovnou na hlavu,
a že prý tam vidí jen mých blbostí záplavu,
navíc tam mám taky,místy trochu vysáto,
a jinde zas nějak,podezřele naváto.

Povídám mu příteli,chce to trochu takt,
to prý není kritika,ale pouhý fakt,
prý část mého intelektu,
díky pití ...mizí v rektu.

Moje lepší já,snaží se mě předělat,
a to druhé horší,nic s tím hlavně nedělat,
napřed se hádají,potom se seperou,
ohledy na mě,pražádné neberou.

Kohouti se perou,peří z nich lítá,
a za oknem pomalu na obzoru svítá,
navyhraje zase ani jeden z nich,
já jsem někdy opilec-jindy zase mnich..

přidáno 19.01.2019 - 22:01
Tak nějak to chodí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
TOŽ TAK... :-) PODRUHÉ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : STÍN
Předchozí dílo autora : VĚČNÝ BOJ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming