přidáno 09.12.2018
hodnoceno 4
čteno 1287(10)
posláno 0
Sám sedával u tupláku
V rukou svíral jeho sklo
Po dědu, podobným tuláku
Se mi lehce zastesklo.

Říkal, že přežil obě války,
A prej i třetí přežil by.
V čele stolu pro štramáky
Sám vykládal modlitby.

Když se čas od času opil,
Mluvil plynně německy,
A když náhodou nezaplatil
Vzlykal tiše, hebrejsky.

Děda tulák za stolem,
Už dlouhou dobu nesedí,
Ale přesto, snad z piety,
Mu tam pivo vždy postaví.
přidáno 10.12.2018 - 21:29
none: Sice to není pravda, ale mohla by být. Díky za přečtení)
přidáno 10.12.2018 - 15:49
Jestli je to pravda, tak je to fajn. Moje babička taky mluvila plynně německy. Já umím lámaně, to, co potřebuju, vždycky se domluvím... :)
přidáno 10.12.2018 - 12:52
Hanulka: Obecné vzpomínky, na všechny ty zaprášené dědečky, co se různě vyskytovali.) Díky za zastavení
přidáno 10.12.2018 - 07:14
Vzpomínky na naše dědy jsou vždy hezké. Díky !

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Štamgast : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pracovní den
Předchozí dílo autora : Lampa

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming