Prasinec

Ranní pivíčko
to je jak pusa na líčko
proto se chodí do hospody
takový hlody

Divadlo neuhasitelných
pohledů macaté výčepní
očka jí blikají zpoza rohů
jak skartovačka na peníze

Klasická poezie
všechny zná po jménu
že bych sem zapad místo obědů
sjel z nápojáku celý menu

Jedno, druhý, třetí, čtvrtý
svět dostává oblé čtrty
pátý, šestý, pes mi říká dobrý den
sedmý, osmý, devátý, od mládí jsem prokletý
desátý, konečně jsem vysmátý
těžko trefím ven
z těch cyklů co vytvořil jsem
pouhým sexem

Íkvé rakve
sbírá příbory z penny
nasává z duší
pijavice na koulích
dobrou chuť
prdelí kruť
selekce zbytečnosti
kakosti na kosti
už před desátou ráno hraje tu jukebox

Pod oltáři básníci žalují
květy mrazu nazrzlou zaplaší
po dávkách na kaši
každýmu tu haraší
záblesky štěstí v piosáru
nemusí čekat na pátek
co chceš to máš hned
následky jsou tak daleko
za deset deset
lásko, vím že mi rozumíš
zase v tom tonu
zima je zbytečná
na lyžích ses akurát tak vykurvila
brilantně mě vykrvila
za pět deset táta ester proklíná
co teď?
smotnout?
klidně, jen nepotkat ředitele
ty skřele osiřelé, tu klapku od prdele
už si na mě brousíš kosu, viď?

Promiň, z ranní sondy do života
se stalo odpolední rozjímání
Valdštejnské závitky, čtvrtá desítka
v druhým podniku po druhým brku
dobrovolně si dělám obrnu
mezi pupkáči po sváče
nejhorší nejsi ty, ani oni
nejhorší je ta tma

Že snad i do Jasu chodí štamgasti
v kapsách si šuliny mastí
od rána v pasti
tak už mě zhasni

Pátý pivo je strop
pokud svýmu vztahu nechceš kopat hrob
jop
pavlínky nedvědové postříkanej cop
láskou znavená

On zatím zlitý jako vodník
pozoruje svoje seschlé ruce
denně se odchyluje od přímky normality
trapas on line
chtěl by z prstů ostřic
očuchávat tvojí šťávu
zatímco bys byla
o sto kiláků dál

No to se zas jednou nepovedlo
rýmy o životě a lásce
siréna ve dvanáct snaží se přehlušit zvony