Zdáš se mi

Orionka

08.11.2018

básně/život

1422(22)

Viděla jsem tě spěchat dlouhou ulicí
vzhůru do kopce večerním chladem
a hřálo mě, že vím kam.
Neohlížel ses
ale já zdálky poznala tvou chůzi
v měkkém světle lamp.

V odlescích rozpitých na mokrém chodníku
běžely za tebou moje oči
pohledy modrooký
a chodci je lhostejně drtili
drtili svými kroky
až mrzlo křupavě.

Viděla jsem spěchat dlouhou ulicí
tvůj stín.
Nebo možná svůj.
Co já vím.

Komentáře (14)

10.07.2023 - 23:19

Orionka

Dandy: Děkuji moc.

10.07.2023 - 23:19

Orionka

Amelie M.: Trošku opožděná reakce, ale moc děkuji. A z odstupu rozumím, že tě zklamala.

06.07.2023 - 16:44

Dandy

Pěkná moc.

19.08.2019 - 13:46

Amelie M.

opravdu moc se mi líbí první sloka, je tak nádherně obrazotvorná, jemná, dostává čtenáře do očekávání nějakého krásného milostného příběhu.. od druhé sloky to nabralo směr, který mne obsahově trošku zklamal, ale to je vlastně můj problém, každý uchopí svou báseň po svém, nicméně kdybys pokračovala v duchu první sloky, asi bych se ti tu rozplynula :)

01.02.2019 - 12:13

Orionka

Amadeo´´: Moc děkuji za krásný komentář, potěšil jsi mě.

29.01.2019 - 21:45

Amadeo´´

Tohle se mi hodně líbí. Mám rád, když mě báseň vtáhne do nálady a já ji cítím s každým dalším slovem. Nestává se to často ale tady se povedlo... Moc pěkná.

16.12.2018 - 11:05

Orionka

kmotrov: Děkuji za zajímavé zamyšlení. Asi je tahle báseň jiná, ale nevím, jestli uhlazenější. Formálně je docela rozvrkočená a obsahově nejasná. Fakt je, že tady neprovokuju, spíš je v tom melancholie. Ani nevím, kde se vzala, asi vymetám kouty :).

16.12.2018 - 10:59

Orionka

Singularis: Chápu, že působí schizofrenně. Celý obraz je takový mlhavý a rozpitý, asi jako kresba vodovkami. A moc děkuji za komentář!

06.12.2018 - 01:30

kmotrov

Mě se moc líbí, žes překročila svůj stín, žes napsala jinou báseň než jsou ty které od Tebe znám. Působí uhlazeněji. A to si tvého provokativního stylu většinou moc cením! Ale tohle je to co se mi líbí, hledání jiných zákoutí vlastní duše. Je to o ztrátě, někoho, zároveň sebe. Jsou v tom náznaky a dost prostoru, aby si do toho čtenář vložil vlastní příběh.
Prima.

01.12.2018 - 09:29

Singularis

Není to asi hezké, ale ta představa neschopnosti rozeznat skutečnost od představy, kterou v tom zaznamenávám, mi asociuje schizofrenii. Ale asi jen moje vnímání není kompatibilní s těmito vyjadřovacími prostředky.

Jinak, ten okamžik v měkkém světle lamp, je mi sám o sobě velice sympatickou představou.

09.11.2018 - 16:24

Orionka

holka.přes.ulici: Děkuji za krásný komentář.

09.11.2018 - 08:42

holka.přes.ulici

Naprosto mě dostala, jakoby k ní snad existoval i namalovaný obraz! A ta nálada, když pomalu přichází zima, je neskutečně po-zádech-mrazící..

08.11.2018 - 15:02

Orionka

To křupání je obrazný, stejně jako oči nejsou drcený doopravdy, ale když se drtí, tak to křupe :). Moc děkuji!

08.11.2018 - 13:29

Mlčeti Zlato

Úžasná nálada. Melancholie. Jen snad, ten mokrý chodník, když mrzlo křupavě, ale asi solili...