_
přidáno 03.11.2018
hodnoceno 2
čteno 847(14)
posláno 0
Jenom tam, nahoře ve mlýně

každý den

váží stopy kun


až z toho ztěžkne

v tepnách krev

na krku

nosí pořád stejné

červené korále


nahoře pod střechou

pro každou družičku

třicet osm závojů


nahoře

nemají okna kliku

a váhy dopíšou do stínů

měkkou černou

pro výdech

přidáno 04.11.2018 - 13:37
Helfanderios: Jsem tam skoro každý den. Bydlí pod střechou, tam jsou černé skvrny a nejvíc známek pobytu...Mají 38 zubů, kořist je družička, že. Červené korále prokousnuté hrdlo. Moje. Svým způsobem mi učarovaly. V tom mlýnu jsou stará, německá razítka ze dřeva, která se tiskla na pytle. A taky štítky...jako kdyby se zastavil čas... je tam i mouka, a pavučiny, všade pavučiny...vystihls to přesně...
přidáno 04.11.2018 - 08:01
Asi hodně subjektivní, nedaří se mi v tom, bohužel, najít asi to, co se snažíš sdělit... Ale něco na tomhle dílku mi navozuje pocit- No, asi starožitnosti.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
bosá báseň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ano.
Předchozí dílo autora : za kravínem

» narozeniny
ANDY1966 [15], Marion [13], shittyart [9]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming