 27.10.2018 8 1191(13) 0 |
určuji pravidla
tančícímu písku
v orgiích větru a listí
zdá se že vojáci
bojujou už jen za zapadlý
slunce
a poeticky vyrvaný kytky z betonu
nemusim se rozsekat na kusy
moje duše si stejně
choděj kam chtěj
tuhle jsem jednu potkala
ležící v písku
doufala
že ji vítr roztančí taky
ta je ale hloupá
říjen 2018
tančícímu písku
v orgiích větru a listí
zdá se že vojáci
bojujou už jen za zapadlý
slunce
a poeticky vyrvaný kytky z betonu
nemusim se rozsekat na kusy
moje duše si stejně
choděj kam chtěj
tuhle jsem jednu potkala
ležící v písku
doufala
že ji vítr roztančí taky
ta je ale hloupá
říjen 2018
Ze sbírky: krajková letargie
30.10.2018 - 02:02SSS
Hustota mezi řádky, skvěle se mi četla.
27.10.2018 - 20:01Helfanderios: děkuju moc, kdyžtak, pokud někdo nějakou z těch duší potkáte, pošlete ji domů, že už je dost pozdě
27.10.2018 - 18:32Souhlasím s Lasak, myslím, že poslední řádek tomu dává směr, upevňuje myšlenku. Jinak se mi to vážně moc líbí, obzvlášť pluralita duší. Jen na ni dát pozor. Čím je tě víc, tím menším kouskem sebe se stáváš...
27.10.2018 - 14:39pěkné obrazy. Nesouhlasím, že tam nesedí poslední řádek. Kdyby se vynechal, tak by se změnila celá myšlenka básně.
27.10.2018 - 12:42poslední řádek mi tam nějak nesedí, ale jinak se mi líbí. nejvíc asi verš "poeticky vyrvaný kytky z betonu"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
podzim tě nechává tančit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : kostnice
Předchozí dílo autora : pohádka na dobrou noc
